Dílo Habitus tvořím jako součást cyklu indivuduálních soch s názvem Rozpad osobnosti. Sochy z tohoto cyklu na sebe navazují jednotným charakterem torza, to se ale u každé sochy rozpadá a mění se v jedinečný subjekt. Tyto sochy odrážejí jakýsi rozklad – rozpad osobnosti zaměřený na koncept sociálního faktu s odkazem na sociologa Davida Émile Durkheima. Osobnost jednotlivce je pohlcena osobností kolektivu. Durkheim zastával koncepci kolektivních představ. Tak jako v mém cyklu individuálních děl, která mají kolektivní představy. V tomto konkrétním díle Habitus znázorňuji výraz lidského vzhledu, oblečení jedince.